Jake Burton

1. dubna 2007 v 8:45 | Andik.07 |  →..Snowboarding..←
Jake Burton
"Tenhle sport je příliš zábavný na to, než aby se člověk vzdal
možnosti jít až na samé hranice možného."
Jake Burton není svatým patronem snowboardingu, je to jen člověk, který začal vyrábět snowboardy a už s tím nepřestal. Možná, že Burtonovy snowboardy nejsou ani tak důsledkem Jakeova úspěchu, jako spíše důsledkem dlouhé řady chyb.
Jake se narodil 29. dubna 1954 v New York City a své dětství strávil v Cedarhurstu ve státě New York.
Jake dostal jméno po svém známém strýci Johnu Burtonovi , který žil v jeho rodném městě. Vyrůstal na pobřeží Atlantického oceánu a někteří novináři z toho vyvozují, že Jake strávil dětství a mládí surfováním a že to byl právě zájem o tento sport, který jej inspiroval k tomu, že vymyslel jeho zimní náhradu. Něco na tom je, ale úplně přesně to tak nebylo. "Vždycky jsem si přál dostat k Vánocům surfařské prkno," říká, "ale nikdy se mi to nesplnilo. Možná, že právě tohle byl jeden z hnacích motorů mého zájmu o ježdění na prknech. Je možné, že kdybych to prkno na surfování dostal..." Co se týče sportů, Jake se dal na kneeboarding (a byl docela úspěšný), hrál také baseball, basketball a fotbal. "Vždycky jsem se nechal vykopnout...."

Lyžování sehrálo ze všech sportů v Jakeově podnikání ve snowboardingu největší roli. První zkušenosti s lyžováním získával na malé sjezdovce na Birch Hill ve státě New York, když mu bylo sedm let. "Hrozně mě to bavilo." Důležitým momentem bylo to, že Jake musel chodit více než míli v lyžařských botách; díky tomu, že lyžování a snowboarding se dlouho provozují na stejných místech, využívá se podobná technologie a tyto sporty provozují stejní nadšenci, podařilo se mezi nimi udržet určitou kompatibilitu.
Jake netvrdí, že vynalezl snowboard. Snowboard se objevil mnohem dříve, než se dostal ke snowboardingu on a různých vynálezců snowboardu byla celá řada. V jednom místním obchodě provozovaném ve staré garáži Jake objevil snowboard z 20. let 20. století. Důležitým momentem pro historii snowboardingu je i nedávno objevené video z roku 1939, na němž muž jménem Vern Wicklund sjíždí traverzem jeden kopec v Chicagu na něčem, co připomíná snowboard. Wicklund rovněž získal patenty na prkna, která měla pásky na připevnění nohou, provázky v přední části a zvednutý předek, které svým vzhledem připomínají starší Burtonovy snowboardy.

Mezi uznávané předchůdce snowboardu patří Snurfer: jedná se o sportovní náčiní, které připomíná krátkou tlustou lyži bez P-texu, ocelových hran a vázání. Člověk, který na něm jede, drží v ruce provaz jako otěže, jehož druhý konec je připevněn ke špičce lyže. Závodník stojí na této lyži jako na skateboardu. Jakeův první pokus o snurfing proběhl v Brooks, jeho první pokus v boardingové škole, když mu bylo 14. "Pěkně sebevražedný." (Snurfer, ne škola.) Jakeovi se podařilo zlomit si při snurfování prst, když rukou, v níž držel provaz, narazil přímo do stromu. Kromě toho v Brooks porušil spoustu pravidel. "Byl jsem špatný žák. Měl jsem pověst člověka, který kazí systém". Rána z milosti přišla v 9. třídě -po týdnech přemlouvání, se Jakeovi podařilo uprosit jednoho žáka vyšší třídy a Jake dostal "klíč." Klíč od čeho? "Klíč od všech zámků v budově. Od místnosti s jídlem. Od skříně se zbraněmi v ředitelně. Měl úplný přístup ke všemu." Jake však bohužel klíč příliš dobře neschoval. Ještě ten večer, co klíč převzal, jej u něj v tašce našli školníci. "Řekli mi, abych už tam nechodil."
Situace se výrazně změnila na další škole: v Marvelwood-Cornwall ve státě Connecticut - škola se nacházela přímo pod lyžařským střediskem. "Lyžování tady bylo nádherné." V 10. třídě Jake exceloval, přeskočil 11. třídu a ukončil školu, přičemž celou dobu lyžoval. Stále experimentoval se Snurferem. "Stále jsem neměl ten správný nápad. Různě jsem ho upravoval, ale v té době se to prodávalo jako hračka."
V té době Jakeovi zemřela matka a ještě předtím přišel ve Vietnamu o život jeho bratr George (Jake po něm pojmenoval svého syna) a obě tyto události významně ovlivnily Jakeův život. Jednalo se o hlubší změnu, než aby to bylo možné popsat slovy na této stránce. Jake zdědil po matce menší množství peněz, které sehrály důležitou roli v začátcích společnosti Burton Snowboards. To však muselo počkat až po ukončení studia na vysoké škole.
Jake se přihlásil na University of Colorado s cílem dostat se do jejich lyžařského týmu NCAA Champion Ski Team. Sotva začaly přednášky, Jakeovi se podařilo třikrát si zlomit klíční kost během dvou týdnů, aniž by přitom vůbec stoupl na lyži. Poprvé to bylo při automobilové nehodě, kdy se autobus, v němž Jake jel jako cestující, srazil s Volkswagenem "Broukem", který jel stotřicítkou. Podruhé se mu to stalo na koleji. "Šel jsem s mapou, nedíval jsem se kam šlapu a tak jsem vrazil do chlápka, který dělal úplně to samé." Třetí úraz přišel, když se pokoušel jezdit na skateboardu v suterénu na linoleu. Jake strávil na univerzitě v Coloradu rok a vůbec se do lyžařského týmu nedostal.

Jake školu na rok přerušil a věnoval se péči o čistokrevné koně a jejich cvičení, pracoval ve Virginii a na závodní dráze Aqueduct v New Yorku - již tehdy se projevoval jako člověk, který sleduje svůj předmět zájmu a čeká, kam jej to zavede. V tomto případě jej zklamání z podmínek dostihových závodů čistokrevných koní přivedlo zpět do školy, tentokrát na New York University, kde studoval ekonomiku. "Ekonomiku, ne business", podotýká Jake rychle, jakoby si někdo mohl myslet, že má vlastně za sebou formální studium podnikání.
Své neformální znalosti a zkušenosti z podnikání získal Jake ze dvou zdrojů. Prvním byla firma na úpravu krajiny, kterou Jake založil společně se svým spolužákem na střední škole. Byl to úspěch, avšak úspěch, který by mu poskytl pouze falešný pocit jistoty. "Naší jedinou investicí byl starý vagón, hrábě a několik pytlů na odpadky." Druhým zdrojem jeho podnikatelských zkušeností byl rok, který strávil prací na pozici asistenta ve firmě Park Avenue, která se zabývala prodejem menších společností ("jako Burton") větším firmám. Šéf firmy strávil spoustu času vyřizováním velkého soudního sporu a velká část odpovědnosti tak ležela na Jakeovi. "Bylo toho na mě moc. Udělal jsem spoustu chyb. Nebylo to pro mě moc příjemné."
Po dokončení vysoké školy si Jake připadal jako opravdový podnikatel, jako člověk, který má zkušenosti s vedením svého vlastního podniku a který ví, jak to chodí ve světovém businessu. Vybral si velkou část zděděných peněz a opovrhoval prací ve městě. Jake se právě chystal udělat jednu z největších chyb svého života. "Měl jsem velkou touhu dělat snowboardy."

V roce 1977 odjel Jake do Vermontu a začal v Londonderry vyrábět Burtonova prkna. "Zaměstnal jsem dva příbuzné a jednoho kamaráda - velká chyba." Udělal i další chyby, a během dvou let se zadlužil - jeho dluhy dosáhly výše $100,000. "V létě jsem musel jet do New Yorku a vydělat si peníze tvrdou prací." V noci dělal barmana a ve dne učil tenis, což mu pomohl situaci zvládnout. Kontakty s jeho pochybujícími přáteli ve městě mu dodávaly motivaci.
Jake neměl peníze na vyplácení mezd a zůstal sám. Už nebyl podnikatel. 'Byl jsem puntíčkář. Pokud je na prkně napsáno Jake Burton Carpenter, tak jsem to vyřezával já. Nanášel jsem na něj uretan.
Kvalita byla dobrá.' Bavilo ho to? "Stát u frézy s kusem dřeva - to není moc velká zábava. Úplně jsem propadl a skončil v dílně. Ale dělat prkna mě bavilo vždycky." Jake neustále experimentoval s materiály a konstrukčními možnostmi. "Chodil jsem si do železářství pro nápady." Když jsem jel do Las Vegas na výroční veletrh a vezl jsem s sebou prkna, začala se situace měnit. Jeho neustále snahy o vývoj a úpravy prken daly věci do pohybu, stejně jako turnaj v Michiganu sponzorovaný Snurferem, jehož se Jake v roce 1979 zúčastnil a zvítězil.
Když Jakeova budoucí manželka Donna (která se nechtěně stala významnou osobou v jeho podniku) za ním přijela do Vermontu a začali spolu žít, začala jim výroba, která se odbývala v garáži, pomalu plnit dům. "V garáži byla výroba, nahoře sklad, v jídelně byla kancelář a v obýváku tovární showroom." Když lidé volali na telefonní číslo bez poplatku, zvonil telefon v ložnici. "Stávalo se, že mě ve 2 hodiny v noci vzbudili kluci, kteří volali ze Západního pobřeží. Tak jsem si zapsal jejich jméno a adresu..."

Jedním z klíčových momentů Burtonova úspěchu byla snaha Jakea udělat ze snowboardingu sport, i když přístup do lyžařských center nebyl zpočátku na pořadu dne. "Pořád jsem říkal: musí se z toho stát sport". Fungovalo to až neuvěřitelně dobře. "Jde především o sport," říká a ukazuje na svoji předmluvu ve starším katalogu, který propaguje snowboarding jako sport, aniž by se zmiňoval o společnosti Burton. "Prostě sport, ne Burton. Pracovali jsme s lyžařskými centry. Organizovali jsme sportovní soutěže. Zůstávali jsme však otevření." Ačkoliv se mu podařilo vytvořit trh, velice rychle se objevila i konkurence. Jake si uvědomil, že je třeba rovněž zdůrazňovat, že se jedná o výrobky značky Burton a dal se do toho.
Během jednoho lyžařského výletu do Evropy s Doninou rodinou Jake jednou večer zaskočil do továrny na lyže a snažil se tam dozvědět maximum o nejmodernějších technologiích. "Objevil jsem se v té továrně v 11 hodin večer. Museli přivézt z jiného města dceru majitele, která tlumočila." Díky zkušenostem získaným v Evropě se standardem staly ocelové hrany a P-texové základny a Jake si zároveň uvědomil, jak velký potenciál v sobě skrývá evropský trh. Společně s Donnou začali chodit na Middlebury College na kurzy němčiny. Kvůli rychlé realizaci programu si musel dát závazek: naučit se mluvit německy pouze na základě šestitýdenního kurzu. "Co jsem měl dělat? Musel jsem řídit společnost. Doufal jsem, že to vyjde." Nakonec Jake a Donna založili rakouskou pobočku Burton USA - Burton Sportartikel v Innsbrucku, která je nyní nervovým centrem evropského trhu.
V roce 1995 došlo k dramatickému rozvoji snowboardového trhu v Japonsku. Jake se snažil udržet krok s poptávkou a ve své expanzi pokračoval otevřením pobočky v Japonsku. Díky tomuto novému přímému napojení na asijský trh se nyní společnost Burton Snowboards stala skutečnou globální společností. V roce 1998 zažil snowboarding svůj debut na Olympijských hrách, čímž se tento sport dostal do centra pozornosti světové veřejnosti. A na Zimních Olympijských hrách v Salt Lake City v roce 2002 získali tři Burtonovi profesionální závodníci medaile - Ross Powers a Kelly Clark získali zlato a Chris Klug bronz. Jake dokázal proměnit svoji malou rodinnou firmu v jižním Vermontu na globální společnost s distribučními centry po celém světě a tím se mu podařilo dostat snowboarding skutečně na světovou úroveň.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama